Večer s Andersenem



Děti, ktré se akce účastnily, procházely trasu spojenou s příběhy z Foglarových knih a na nás bylo zajistit závěrečné stanoviště. To mělo být v oranžovém párty přístrešku a jeho okolí.

Pro zájemce jsem s sebou vzal ještě stále docela nový dron a tak jsme si mohli létat po okolí a fotit Kamenku.

Na téhle louce se to konalo.

Děti si měly vyrobit papírový štít a koule pro boj s ostatními vonty, mohly vyndávat ježka z klece a taky si zkusit střelbu z luku, o dronu nemluvě.

Nebylo nás moc, ale hry i posezení u ohně při západu slunce byly příjemné.

Pro děti si pak postupně chodily maminky.

Někdy se mně zdá, že rodiče (a knihovníci) Foglarovy příběhy čtou stále mladším dětem. Ne, že by to prvňáčky nebavilo, Stínadla mají každému, co dát, ale takový boj na život a na smrt s koulemi a štíty šestiletých dětí je spíš pro zasmání.

Bitva to nicméně nakonec nebyla špatná. Ve vysoké trávě jsme se pobili hlava nehlava.

Vyhlášení výsledků před nastoupenou jednotkou.

Na akci jsem po delší době viděl Renču a měl jsem z našeho setkání opravdu radost.